DŮLEŽITÉ INFORMACE

TERMÍNY AKCÍ

Všechny akce jsou kvůli koronaviru zrušeny
Sledujte náš Facebook pro aktuální informace.

Dětský kroužek

Probíhá každý pátek od 16 do 17 pro děti od 5 do 7 let, a od 17 do 19 hodin pro děti nad 7 let. Rádi uvidíme i nové tváře. Přijďte se podívat.

Další informace
Stále sbíráme veškerý elektroodpad, pokud nás chcete podpořit tak nám ho můžete nechat u hasičárny. Více informací ZDE

Po domluvě zajistíme na Vaší akci pivo Kozel 10° a 11° za nákupní cenu.

Pokud máte jakékoliv náměty k akcím nebo činnosti, neváhejte a dejte nám je vědět.
NÁVŠTĚVNOST
Návštěvnost měřená od 24.4.2013

TOPlist

Článek psaný v roce 2004

 

Náš dobrovolný hasičský sbor byl založen roku 1879. Z dosažitelných materiálů byli zakládajícími členy: Roman Šedek, Josef Matěna, Miller Ant. a další. Bližších údajů není a proto vám nemůžeme říci jména ostatních funkcionářů sboru. Byl to po polickém sboru první venkovský sbor na Policku, což svědčilo o pochopení a lásce žďárských občanů pro dobrou věc a potřebu pro ochranu majetku celé obce. Práce se jim dařila a netrvalo dlouho a sbor si pořídil svou první stříkačku, která sloužila až do roku 1940.

 

 

Byla to stříkačka ruční, k jejíž obsluze bylo potřeba vícero členů a zejména při požárech po delší době se museli střídati s ostatními občany. Pro tuto stříkačku bylo vybudováno dřevěné hasičské skladiště, kterážto budova stojí dodnes uprostřed obce jako součást rodinného domu pana Paskera. A zde již máme několik jmen dalších činovníků. Od roku 1885 do r.1907 byl starostou i velitelem J.Thér rolník. Jedním z dlouholetých činovníků byl L. Ducháč,který byl jednatelem od r. 1897.

Roku 1916 se stal starostou sboru J.Kollert z č.p. 4.Do rozvíjející se práce sboru však zasáhla 1.světová válka a většina členů musela nastoupiti vojenskou službu. Po skončení této války nastává nový přírůstek mladších členů a další rozvoj dobrovolného sboru hasičského.

V roce 1927 se stává velitelem sboru bratr Kříž a s jeho prací sestává další kapitola rozvoje žďárského hasičstva. Tuto funkci vykonával až do roku 1951, tj.27 let. V roce 1932 byl zvolen starostou sboru bratr Antonín Miller z č.p. 37 a tuto funkci vykonával až do roku 1951. A tj. doba, kdy spolu s J. Prouzou, který byl od roku 1932 až do roku 1951 vzdělavatelem, jakož i ostatní, pokladník K.Hornych , jednatel C.Velc, Fr. Kollert řezník a Josef Michl vybudovali organizaci na Policku jednu z nejvážnějších. A byla to hlavně zásluha velitele J. Kříže, že si v roce 1940 zakoupili, za pomoci obce a všech žďárských občanů dobrovolnou sbírkou, novou motorovou stříkačku od firmy Stratílek z Vysokého Mýta, která ještě po 40 letech dobře slouží svému účelu. A to bylo v době 2.světové války, kdy činnost a rozvoj hasičské myšlenky byla tvrdě potírána fašistickou okupací, a kdy i náš člen Jaroslav Janek ukončil svůj život v koncentračním táboře v Mauthausenu. A jsou zde vzpomínky žijících členů na tuto dobu, kdy benzín a ostatní součástky byly schovávány, aby nepřišly do rukou nepovolaných, a ti, kteří je schovávali, žili stále ve strachu o svůj život. Po skončení 2.světové války a osvobození slavnou sovětskou armádou v květnu 1945 jsme si přivezli první hasičské auto. Byl to pozůstatek po ustupujících Němcích a zásluhou br. Vojty Šubíře bylo koňmi z Broumova dotaženo k nám do Žďáru. Bylo s ním však více trápení než radosti po těch 10 let co mám sloužilo.

To však nám již staré skladiště nevyhovovalo a tak v roce 1949 byla za pomoci MNV zahájena výstavba moderní požární zbrojnice, jejíž první etapa byla dokončena v r.1953.Na této zbrojnici byly našimi členy odpracovány stovky brigádnických hodin a byli to naši zedníci a důchodci, kteří se nejvíce zasloužili o její postavení.

 

 

V roce 1951 nastává změna v názvu naší organizace. Z dosavadního hasičstva se stává Československý svaz požární ochrany a my se stali požárníky. Další léta naší práce byla poznamenána menším zájmem o práci v základní organizaci, zejména mezi mladými členy. Jeho příčinu bylo třeba hledat hlavně v nespolehlivosti starého auta, které většinou selhalo, když ho bylo nejvíce potřeba. Proto v r.1956 koupil MNV 2 starší auta zn.FORD a z těch bylo sestaveno našimi členy Jaroslavem Pohlem a Josefem Osobou 1 provozuschopné auto. I toto však nesplnilo naše očekávání a tak trápení s údržbou a akceschopností bylo stále více.

A tak v r.1966 jsme získali od OIPO v Náchodě vyřazenou vojenskou Tatru 805, která po rekonstrukci na požární vozidlo sloužia dobře.Díky tomu, v roce 1969 při oslavách 90 ti let, byla naše organizace odměněna odznakem "ZA PŘÍKLADNOU PRÁCI". Přitom jsme obdrželi též od OIPO v Náchodě novou motorovou stříkačku PS 8. Mezi tím byla zahájena výstavba 2 bytových jednotek nad garážemi naší zbrojnice a tak máme nyní požární zbrojnici, která svým vybavením patří na Policku k nejlepším. Přitom byl splněn náš požadavek a 1 bytovka byla přidělena našemu členu strojníku J. Michlovi, jehož práce při údržbě a opravách naší techniky je neocenitelná. A hovoříme-li o vybavení, tak jsme v roce 1978 obdrželi novou PPS 12, což svědčí o dobré práci naší ZO.

 

 

 

V roce 1989 jsme získali nové vozidlo Š-RTO 706.

Nejen jsme brali, ale také jsme se přičinili. Byla rozbourána nevzhledná dřevěná kůlna a na tomto místě byly přistavěny 2 nové zděné prostory. Mužstvo se chopilo hrubých prací a byl také vytvořen aktivní oddíl žen, které se kromě výcviku pro práci ve sboru staraly, aby bylo všechno také pěkné okolo té hezké budovy a hlavně uvnitř, aby byly prostory po malování uklizené a byly v pořádku uniformy. Ale život je už takový, že se ženy rozprchly z naší obce. Ty, které zůstaly nadále, pomáhaly hlavně při přípravách kulturních akcí. Byl zde i kolektiv mladých požárníků, který se udržel jen 5 let.

Sbor hasičů čítal v roce 1995 třináct zlatých hochů, z nichž 8 prošlo kurzem v Jaroměři. V roce 1998 naše jednotka zasahovala při povodních v Dobrušce a okolí a o dva roky později v Jaroměři.


Ani naší obci se oheň a voda nevyhnuli. Roku 1915 shořelo 22 čísel popisných. 1941 požár tírny lnu, 1985 stodola u Bučoků, 1989 požár v naší oblíbené hospůdce, 1990 u Součků, 1999 požár kotelny u Žďárských, v rocích 2000, 2001 a 2003 zatopený pozemek u Šulákových.

Tímto naše práce nekončí. Pořádáme plesy, posvícení, taneční zábavy, pro naše děti pálení čarodějnic, zájezdy pro členy a jejich rodinné příslušníky, úklid obce.

Je zde snaha o to, aby každý člen a sbor svou aktivní činností a samostatností dokázal navázat na 140-letou tradici dobrovolných hasičů v Čechách a na Moravě a abychom pokračovali v nezištné pomoci naším spoluobčanům na naplnění odkazu zakladatelů, který zněl:

"Sobě ke cti, vlasti k ochraně a bližnímu ku pomoci."